O víkendu 5.–7. září (september) se v Podolí I, mezi Táborem a Pískem, konala památná akce – první český Zahrádcon, inspirovaný slovenským vzorem.

Vše začalo v pátek příjezdem účastníků, kterým se podařilo dorazit do osmnácté hodiny. Následovalo přivítání a hned i první zklamání. Po krátké cestě do místní hasičské restaurace jsme zjistili, že vrchní dal přednost koncertu v okresním městě a v pátek svůj podnik jednoduše zavřel (resp. neotevřel). Zahájili jsme tedy náhradní program – testování donesených i místních nápojů. Bohužel na samotné „zahrádkování“ už tak nezbyl čas a někteří testeři dokonce později nedorazili ani do připravených ubytovacích prostor, nýbrž obsadili Gauč a Křeslo rovnou na zahrádce. Všeobecně jsme tak odsoudili místní „testery“ (zejm. Jirku), že zneužil naše zahrádkování více k testování nápojů a zahraniční účastníky ožral.

V sobotu ráno jsme podle plánu vyrazili na burzu na nedalekém letišti u Bechyně. Odjezd provázely menší zmatky, ale telefonicky se vše podařilo zachránit a alespoň část účastníků burzu skutečně navštívila. Osazenstvo Gauče a Křesla zůstalo ovšem neoblomně na svých vybojovaných pozicích.

Cestou z burzy jsme nakoupili a  přivezli čerstvé koláče a u ranní kávy se podařilo zapojit všechny účastníky do dalšího programu. Po snídani jsme navštívili Junktown, Hackerspace a Radioklub v Písku. Při příjemném prohlížení skladových zásob se nám podařilo vyjednat převzetí a naložení nějakého docela zajímavého materiálu. Protože v autě nás cestovalo pět, spolu s kolem a koloběžkou, nově naložené věci tak přeplnily prostor pro pasažéry a rozhodli jsme se – po krátké zastávce u historických památek v Písku (kamenný most, sochy z písku, památník letcům a dráha na robotické závody … )  – vrátit do Podolí a materiál vyložit.

Poté jsme podle programu pokračovali k nesmírně zajímavému soutoku dvou majestátních českých řek – Otavy a Vltavy – na Zvíkově. Cesta z parkoviště byla z kopce, ale protože jsme měli k dispozici bicykl, uběhla rychle a bez problémů. Po návštěvě nádvoří hradu (vysvětlení souvislostí s UFO) jsme někteří dokonce smočili nohy ve vodě; Orlická přehrada touto dobou ještě není úplně ledová. Zpáteční cesta už nebyla na kole tak atraktivní, zejména proto, že sedačka byla příliš nízko a cesta byla logicky do kopce. Všichni jsme se potom dobře najedli v Pivovarské restauraci na Zvíkovském podhradí.

A teprve pak, krátce po třetí hodině, jsme se konečně dostali ke strojům.

Diskutovali jsme o tom, na čem pracujeme, zkoušeli různé dovezené mechaniky s Betadiskem a plánovali další akce.

V poklidné atmosféře testování, diskusí a plánování jsme vydrželi asi do půlnoci. Pak jsme se již spořádaně odebrali do přidělených horizontálních prostor a ráno po zabalení a úklidu zamířili ke svým domovům – či rovnou do práce.

Celkově se akce vydařila, a to jak z kulturního hlediska, tak i z pohledu materiálního a duchovního obohacení.

Pokud bude zájem, rádi uskutečníme podobné setkání i příště – snad v ještě příhodnějším termínu.

Martin OK1VHB, Matarin